.

-EVP

E.V.P. (Electronic Voice Phenomena; fenomén elektronického hlasu)


V domácnostech po celém světě existuje několik bilionů různých přehrávačů, to znamená, že celá planeta je protkána jakousi sítí, kterou se podle odborníků pokouší mrtvý spojit s naším světem. Je to ale vůbec možné?

E.V.P (fenomén elektronického hlasu) se datuje již od počátku vynálezů záznamových zařízení, tedy asi do poloviny 20. století. Po zavedení prvních magnetofonů na trh si švédský malíř Friedrich Jungerson s oblibou nahrával na pásku symfonický orchestr. Jaké ovšem bylo jeho překvapení, když uprostřed skladby se začaly z magnetofonu linout zvláštní hlasy: "Nejsme mrtví, žijeme". Poté koncert pokračoval dále. Jungersona zachvátil strach, ale přehrání pásky potvrdilo, že neblouznil. Švéd se svým přítelem aparát zkontroloval, ale magnetofon fungoval bezchybně. Rozhodli se, že spolu nahrají rozhovor. Byli však šokování, že v opakovaném záznamu jde slyšet i třetí hlas! Jungerson později dodal, že některé hlasy mu připomínali zemřelé přátele.

Od těch dob se E.V.P. stalo velmi populární a dodnes věda zná stovky případů. Můžeme to tedy považovat za důkaz existence posmrtného života? Ještě větší požitek si můžete dopřát u televize, protože jestliže se s vámi duch spojí, můžete mezi zrnícími body spatřit i jeho obličej. Musíte být ale trpělivý, protože navázání spojení může trvat i několik měsíců.

Na jedné ruské univerzitě pracovalo pět psychologů na projektu s názvem Kontakty s druhým světem. Pod vedením prof. Suslova se 37 dobrovolníků, kteří trpěli nevyléčitelnou nemocí, naučilo speciálně vyvinutému počítačovému jazyku. Po své smrti se měli ozvat z onoho světa. Každý z nich obdržel osobní šifru, kterou se měl identifikovat. Od srpna 1990 se na obrazovkách nahrávacích počítačů skutečně objevily první vzkazy! Mrtvý muž se identifikoval svou šifrou, která byla známa pouze Suslovovi. Podle ní bylo jasné že se jedná o muže, který zemřel ve třiceti devíti letech na rakovinu. Sděloval, že smrt je podivný zážitek, který vede ke stavu, v němž není bolest, strach, smutek ani jiný podobný pocit. Že je teď naplněný světlem, teplem a všeobjímající láskou.

E.V.P. se nevyhnuli ani celebrity. Roku 2006 přinesl světový tisk článek, v němž tvrdí, že pomocí tohoto jevu se s médiem spojil John Lennon, který tímto apeloval na světový mír. John Lennon byl 8. prosince 1980 zastřelen duševně nemocným Markem Davidem Chapmanem před newyorskou budovou Dakota.

 Definice: řeč nebo zvuky neslyšitelné během nahrávání, ale zaznamenané pomocí magnetofonu. Obvykle to jsou krátká slova nebo fráze, někdy odpovědi na pokládané otázky.
Publikace: 1971 Konstantin Raudiv; Raudive Voices, Phone Calls the Dead

E.V.P. je způsob komunikace mrtvých pomocí kterého usilují o kontakt s naším světem. EVP je zkratka pro anglický výraz „Elektronic Voice Phenomena“, což se dá přeložit jako Fenomén elektronického hlasu. Týká se hlasů zachycených na různých nahrávacích médiích, které nepatří žádné rozhlasové stanici, ani staré nahrávce. Bývají často útržkovité, náhodně se objevující.

Historie
Mezi prvními kdo se pokusil zaznamenat hlasy mrtvých byl roku 1941 fotograf Attila von Szalay. Pořádal několik sezení na objednávku, které zaznamenával přístrojem skládajícím se z mikrofonu a nahrávajícího zařízení. Szalay ohlásil objevení mnoha zvuků, které nebyly slyšet během rozhovoru. Některé byly natočeny za nepřítomnosti osob a věřil že tyto zvuky patří duchům. Von Szalay spolupracoval s Raymondem Baylessem a jejich společná práce byla zveřejněna v roce 1959 časopisem The American Society. Bayless později vydal knihu Phone Calls From the Dead.
V roce 1959 švédský malíř Friedrich Jüngerson, který si s oblibou nahrával na pásku ptačí zpěv a uprostřed skladby zaslechl hlasy svého zesnulého otce a manželky volající jeho jméno. Jürgenson pokračoval v nahrávání a později se mu podařilo také nahrát zprávu od své matky.
Jeden z nejznámějších psychologů proslavených v oblasti E.V.P. byl Konstantin Raudive z Lotyšska, který vyučoval spolu z Jürgensonem na švédské univerzitě v Uppsale. Raudive zhotovil přes 100 000 nahrávek, které popsal jako spojení s lidmi bez těla. Po přezkoumání v laboratoři bylo potvrzeno že některé z těchto nahrávek obsahují identifikovatelná a zřetelná slova. Při pokusu potvrdit obsah této sbírky si Raudive pozval posluchače, kterým tyto nahrávky interpretoval. Věřil že srozumitelnost nahraných hlasů naznačuje že nemohli být vytvořeny obyčejnými prostředky. Výzkum Konstantina Raudiva byl formálně zveřejněn v jeho první knize „Breakthrough – An Amazing experiment in Electronic Communication with the death“ vydané v roce 1968 a přeložené do Angličtiny v roce 1971.
Roku 1980 William O’neil zkonstruoval elektronické zvukové zařízení nazvané „The Spiricom“. O’neil prohlašoval, že zařízení sestrojil následně po duševním spojení s Georgem Muellerem, vědcem který zemřel před šesti lety. Na tiskové konferenci 6. dubna 1982 ve Washingtonu O’neil uvedl že byl schopen udržet vzájemnou konverzaci s duchy pomocí Spiricomu a poskytl tím výzkumníkům spoustu poznatků. Nicméně, nikdo kromě O’neila přístroj nedokázal obsluhovat.

V roce 1982 Sarah Estep založila v Marylendu nevýdělečně činnou organizaci The American Association of Electronic Voice Phenomena (AA-EVP) za účelem rostoucího zájmu o E.V.P. a začala vyučovat standardní metody nahrávání. Estep zkoumala od roku 1976 stovky nahrávek se zprávami od zesnulých přátel, příbuzných a dalších lidí, včetně Konstantina Raudiveho, Beethovena, lidí z 18 století z Filadelfie, Pensylvánie a mimozemskými bytostmi o kterých tvrdila že jsou z jiné planety nebo dimenze.

1990 Projekt Kontakty s druhým světem
Na jedné ruské univerzitě pracovalo pět psychologů na projektu s názvem Kontakty s druhým světem. Pod vedením prof. Suslova se 37 dobrovolníků, kteří trpěli nevyléčitelnou nemocí, naučilo speciálně vyvinutému počítačovému jazyku. Po své smrti se měli ozvat z onoho světa. Každý z nich obdržel osobní šifru, kterou se měl identifikovat. Od srpna 1990 se na obrazovkách nahrávacích počítačů skutečně objevily první vzkazy! Mrtvý muž se identifikoval svou šifrou, která byla známa pouze Suslovovi. Podle ní bylo jasné že se jedná o muže, který zemřel ve třiceti devíti letech na rakovinu. Sděloval, že smrt je podivný zážitek, který vede ke stavu, v němž není bolest, strach, smutek ani jiný podobný pocit. Že je teď naplněný světlem, teplem a všeobjímající láskou.

1997 Imants Barušs z Oddělení Univerzity Psychologie z Ontaria, zkoumal experimenty Konstantina Raudiveho. Rádio bylo naladěno na prázdnou frekvenci přes 81 sezení a bylo vytvořeno celkem 60 hodin a 11 minut nahrávek. Během nahrávání osoba buď mlčky seděla a nebo se pokoušela o slovní kontakt s potencionálním zdrojem. Barušs uvedl, že udělal záznam několika událostí, které zněly jako hlasy, ale byly příliš slabé, náhodné a nedali se definitivně určit jako E.V.P. Jeho závěr zněl: „Žádný z důkazů nacházejících se na magnetofonových páskách nebyl neobvyklý a přesvědčivě nepoukazoval na komunikaci s duchy. Z těchto důkazů předpokládáme že E.V.P. není objektivní a při studii selhalo“ Jeho nálezy byly zveřejněny v časopise Scientific Exploration v roce 2001. Barušsův názor vyvrátil o čtyři roky později v časopise The society for Psychical Research Alexandra MacRae. Který použil při pokusu sedm lidí z jejichž pomocí dospěl k názoru že nahrávky byly paranormálního původu.

Přenosné digitální nahrávače zvuku jsou aktuální technologií pro současné EVP vyšetřovatele. Tato zařízení jsou velmi náchylná na vysokofrekvenční rušení (RF), někteří nadšenci zkoušejí zaznamenávat EVP v RF a zvukově neprostupných místnostech, ale většinou bez výsledku, protože při nahrávání EVP musí být v okolí šum. Z tohoto důvodu se používají dva záznamníky, které se liší zvukovou kvalitou a spíše se spoléhá na přístroj menší kvality. Nadšenci EVP charakterizují slovo EVP jako schopnost učení se nového jazyka.



Netělesné existence
Podle AA-EVP, duchové nemohou komunikovat s lidmi slovně, ale jsou schopni uložit informaci na nahrávací médium pomocí neznámé metody. Podle Toma Butlera, ředitele AA-EVP, měli otázky pokládané během sezení a následně zhotovené nahrávky obsahovat odpovídající odpovědi.

Psychokineze
Podle tohoto vysvětlení, by mohla komunikace probíhat přímo na elektronickém mediu s žijícím člověkem, přes neznámou formu energetické manipulace. Tom Butler říká, že přijal zprávy od žijících lidí, kteří spali.

Sarah Estep řekla, že nějaké EVP mohlo být způsobeno přírodními sílami, bytostmi z jiných dimenzí nebo mimozemských civilizací.

ITC značí „Instrumental TransCommunication“, což je novější termín, pod kterým se skrývají všechny formy těchto neočekávaných hlasů, fotografií, ale i videa záznamů, které jsou zahrnuty do této technologie, včetně již zmíněné EVP. Komunikace je tedy možná skrz elektronické přístroje, jako jsou videa, televize, kamery, foťáky, počítače (ale i jiným způsobem...).

Současnost
V současné době existuje mnoho organizací, které se věnují studiu EVP. Členové těchto organizací se účastní výzkumů, píší knihy nebo články do časopisů, podávají prezentace a scházejí se na zasedáních kde sdílejí své zkušenosti. - The American Association of Elektronic Voice Phenomena (AA-EVP) – obsahuje kolem 500 členů ve 47 amerických státech a 27 zemích včetně USA. - International Ghost Hunters Society (IGHS) - The Atlantic Paranormal Society (TAPS)


Ukázky nahrávek EVP v angličtině - Klikni ZDE