.

-Potomkovia vyhnancov

Potomkovia vyhnancov z ludskéj spoločnosti?


V mongolském tisku se v lednu roku 1994 objevila velice zajímavá zpráva. Obsahovala příběh očitého svědka zveřejňující zajímavé pozorování. Tento příběh rozpoutal řadu nových teoriích, které se opět pokusili vysvětlit fantastický fenomén, a to možné přežití divých lidí na naší planetě.

Domorodý lovec jménem Chuva, který trvale žije v chovdském ajmaku sdělil svůj zážitek při lovu.
"Při lovu jsem se zatoulal hluboko do hor a zcela zapomněl na čas. Teprve stmívání mě donutilo k návratu domů a v tu chvíli jsem zahlédl podivnou záři na vrcholku nedalekého kopce. Přes pokročilou dobu k návratu jsem neodolal a zatoužil jsem zjistit co se na vrcholku kopce děje. Co jsem uviděl mě absolutně vyrazilo dech. V prohlubni ve skále plál oheň a u něj seděli dvě chlupaté bytosti podobné člověku.Jakmile mne spatřili okamžitě utekly. Na zemi zůstaly ležet pouze ohlodané kosti a zbytky opečeného horského berana."
Odborníci absolutně vylučují možnost, že by pozorované bytosti podobné lidem uměli rozdělat oheň. Tento fakt by vysvětloval pouze dvě teorie
  a/ výskyt člověka neandrtálského který oheň jistě používal a s největší pravděpodobností techniku rozdělávání ohně používal, nebo variantu
  b/ zdivočelý člověk. V tomto případě se jedná o potomky vyhnanců z lidské společnosti, kteří již několik generací přežívají v odlehlých končinách, chodí nazí a zřejmě zapomněli i lidskou řeč. To že používají oheň a touží po sexuálním styku s lidmi tuto teorii pouze potvrzuje.

Arnošt Černík ve své mimochodem výborné knize "Tajemství sněžného člověka" upozorňuje na to, že se dodnes tito lidé vyskytují v Tibetu a horách provincie Šan-si. V určitých tibetských klášterech dodnes existuje pro některé zločince trest vyhnání z lidské společnosti do pustých hor, kde buď zahynou nebo zdivočí.

 lidské společnosti byly v dřívějších dobách též vyháněni jedinci trpící nevyléčitelnou chorobou, či postiženi jinou anomálií. Například jedinci postižení leprou, křivicí, malým růstem, degenerací. Jejich potomci by mohli být relativně lépe vybaveni přírodou k přežití. Antropologové studií divokých nalezených dětí došli k názoru, že lidské tělo je mnohem přizpůsobivější přírodním podmínkám, než by jsme očekávali.

Zcela jistě se mezi vyhnanci z lidské společnosti objevovali lidé trpící velice vzácnou chorobou zvanou hirsutismus.
Je to velice zajímavý druh atavizmu, tedy objevení se nečekaných dědičných znaků po velice vzdálených předcích. Pro rodiče to musí být opravdu pořádný šok když jejich potomek je zarostlý chlupy jako opice. Potomek je přitom mentálně i tělesně absolutně normální a není schopen svoji anomalitu ovlivnit. Bohužel v časech minulých osud těchto jedinců byl velice neblahý. V dobrém případě skončili v cirkuse. Dosti často ale rodiče odvedli svého postiženého potomka do lesa a tam jej nechali osudu na pospas. Dnes je tímto oficiálně vysvětlena třeba existence kavkazské ženy Zany. Oficiální věda by toto vysvětlení výskytu divokých lidí přijala velice ráda ale bohužel zmíněná teorie má velké slabiny.
1/ I přes veškeré ochlupení, stopy lidských bytostí na Kavkaze jsou naprosto odlišné od stop lidských
2/Jak by mohli v Altaji vyrůstat celé rodiny a populace chlupatých lidí, když hirsutismus není dědičný. A toto onemocnění se objevuje opravdu velice vzácně.

Obrazek

Obrazek

                      Tajemství jménem Azzo Bassou

Žil ještě na začátku minulého století neandrtálský člověk?
Azzo Bassou-šance která již asi pro vědecký výzkum nepřijde. Byl to degenerovaný člověk či poslední příslušník svého druhu? Odborný svět v době jeho objevení nereagoval a ačkoliv byl o jeho přítomnosti informován, objev absolutně ignoroval. Očití světkové jej při jeho objevení jižně od Marrakeše v Maroku popisovali jako "divokého idiota, žijícího v jeskyni a živícího se výhradně syrovým masem".
Podle znaků obličeje jej nebylo kupodivu možno zařadit k žádné známé rase. Svým dozadu ubíhajícím čelem a silným nosem připomínal spíše neandrtálce nebo pithecantropa. Všichni vědci, kteří se o záležitosti dověděli, mlčeli. A kdyby nebyl díky bohu Azzo během let několikrát vyfotografován, dávno by se na něj úplně zapomnělo. Chodil nahý, ovládal jen primitivní nástroje a uměl vyslovit jen několik většinou nesrozumitelných slov. O jeho původu nikdo nic nevěděl. V pozdějších letech se měli údajně objevit i dvě jeho sestry Hisa a Herkaia charakterizované jako zvláštní bytosti které vykonávali těžké práce. Tolik autor Peter Kolosimo. Jejich fotografie se mi nepodařilo sehnat, ale autorovi se nepodařilo zjistit ani příbuzenský poměr ani původ obou sester.Obrazek

Obrazek

Obrazek