.

-Nostradamove proroctva

Kromě úcty a reputace si již od prvního vydání proroctví roku 1555 Nostradamus vysloužil posměch a odpor. Jedním z nejzuřivějších odpůrců se stal jeho bývalý mistr, lékař Scaliger, který tvrdil, že Nostradamovy předpovědi jsou snůškou lží a výmyslů. Ani později na tom nebyl o nic lépe. V 19. století se dokonce jeho jméno vžilo ve francouzštině jako synonymum pro „mága, kouzelníka“ používané podle Littrého slovníku pouze v posměšném významu. Ku prospěchu mu nebylo ani to, že jeho výroky byly používány k politické propagandě. Například během druhé světové války interpretoval Goebbels některá jeho čtyřverší jako předzvěst porážky spojeneckých vojsk. Po útoku na World Trade Center se na Internetu objevily verše, v nichž údajně Nostradamus tuto událost předpověděl. Ve skutečnosti šlo o montáž z několika čtyřverší nebo o falešnou nápodobu.

V každé době existovali lidé, kteří Nostradama hájili a hájí. Podle nich samotné životopisné údaje svědčí o tom, že mínil své předpovědi upřímně. Byl prototypem renesančního člověka s širokým záběrem. Věnoval se lékařské vědě, literatuře, astronomii, astrologii, výrobě léků atd. Nesrozumitelnost a tajuplnost jeho proroctví je podle jeho příznivců dána tím, že žil v nebezpečné době, v níž bylo třeba mít se na pozoru.

Právě nejednoznačnost Nostradamových čtyřverší svádí mnohé, aby se pokusili o konkrétní výklad. Není to jednoduché. V prvé řadě v 16. století neexistovala jednotná typografie. Pravopis jednotlivých slov se od jednoho vydání k dalšímu mění, až může dojít k naprosté změně původního významu. Například z výrazu Par le cinquiesme (= skrze pátého/ý/ou) se postupem času stává Carle cinquiesme = Karel V. Druhým kamenem úrazu je volnost, jakou si sám autor dopřál při psaní čtyřverší. Používá často archaickou, někdy i originální větnou skladbu, francouzské výrazy míchá s latinskými, řeckými a provensálskými. Hraje si s anagramy, hojně využívá alegorických obratů a mytologických narážek. Sám přiznává, že některá slova upravil. To vše činí z jeho veršů tvrdý interpretační oříšek. Některé naopak zarážejí svou přesností. Nejslavnějším je v tomto ohledu pětatřicáté čtyřverší z první stovky veršů, které podle Nostradamových současníků předpovědělo smrt krále Jindřicha II. Hovoří se v něm o dvou lvech, starém a mladém, kteří se utkají v zápase. Mladý lev při něm starému vypíchne oko a zraněný sok posléze umře v krutých bolestech. Jindřich II. skutečně zemřel na následek poraněného oka, které mu při turnaji v Paříži probodl kopím mladý hrabě Montgomery.

Mezi vykladači Nostradamových veršů existuje přinejmenším jeden, který se nespletl. Jean-Charles de Fontbrune na základě čtyřverší předpověděl rok předem zvolení Francoise Mitterranda francouzským prezidentem a atentát na papeže Jana Pavla II. V roce [1981]. Jeho kniha se v té době prodávala rychlostí 5 000 exemplářů za den. V současné době vydává Fontbrune novou publikaci nazvanou Nostradamus, životopis a proroctví do roku 2025. Co nás podle Fontbruna v dalších dvaceti letech čeká? Do roku 2005 očekává tyto závažné události: uvěznění marockého krále, extrémní sucha, množení náboženských sekt, rozšíření války z Izraele do Evropy, útok ruských a arabských armád, okupaci Francie a Anglie, vylodění anglo-amerických vojsk v Portugalsku. Papež prý později prchne z Říma do Lyonu, kde bude zavražděn. Vzdálenější budoucnost zní slibněji. Na rok 2025 předpovídá Fontbrune „zlatý věk a celosvětový mír“.