.

-Žili dinosaury a ludia spolu?

roce 1844 nalezl skotský lékárník David Brewster nedaleko Kingoodie kladivo i s kusem zkamenělé rukojeti zarostlé do pískovcového balvanu. Vědci z Britského centra geologického výzkumu později určili jeho stáří na 360 až 460 milionů let a nález logicky označili za podvrh. Jenže podobných objektů bylo víc. Podivné je, že o 44 let později se ve stejné oblasti našel železný hřebík - tentokrát v uhelných vrstvách starých 60 milionů let.

Civilizace stará desítky milinů let?

Nepřekvapí asi, že většina těchto "nepatřičných" nálezů pochází z dolů. Tak například už v 16. století našli španělští horníci v peruánských stříbrných dolech železný hřebík zarostlý do stříbrné rudy. V Austráli našli horníci zase kus opracovaného meteorického železa a v americkém Massachusetts kovový model loďky. Zejména v dobách, kdy domácnosti ještě topily uhlím, se ale podivné věci objevovaly také v domácnostech. Například roku 1888 v americkém Coloradu z uhlí vypadl železný náprstek, zatímco v jiných případech šlo o zlatý řetízek, kovovou lžíci a řadu dalších artefaktů.

Když se v 80. letech 19. století našlo na západním pobřeží USA zlato, nebylo moc lidí, kteří horečce žlutého kovu nepodlehli. Mezi nečetné výjimky patřil i J. D. Whitney, geolog státu Kalifornia. Šachty zlatokopů jej sice zajímaly také (bylo to ostatně jeho povolání), hledal v nich však něco úplně jiného - stopy existence pradávných lidí. Nebylo jich málo: hroty oštěpů, nádoby, kamenné hmoždíře i s paličkami a řada dalších nálezů. Na tom by nebylo nic zvláštního, v mnoha případech však tyto předměty ležely ve vrstvách, kde by je nikdo hledat neměl. Například dokonale vytvarovaný kamenný hmoždíř s paličkou nalezl horník J. Neale v šachtě pod horou Touomne, která zde procházela třetihorními vrstvami starými 33 až 55 milionů let. V té době ovšem nemělo být na Zemi po inteligentním člověku ani památky.

Whitney za své pojednání o třetihorních nálezech sklidil posměch "seriozních" vědců, kteří ovšem dokázali argumentovat pouze tím, že pravdu mít prostě nemůže. Jaksi "in memoriam" se jej však zastali příznivci archeoastronautických teorií, který v těchto nálezech vidí důkaz dávných přistání cizích astronautů na naší planetě. Není asi třeba zdůrazňovat, že odpor "oficiální" vědy se tím jen dál prohloubil.

Obrazek

Nález z Texasu. V roce 1934 nalezl Max Hahn ve skále staré zhruba 140 milionů let zbytky kladiva. Dřevěná násada zkameněla a kovová hlava je vyrobena z neobvyklého železného materialu: 96% železo, 2.6% chlor a 0.74% síra. Kov neobsahuje žádný uhlík.

Obrazek

Zkamenělý, pravděpodobně lidský prst byl nalezen v Texasu, ve skále datované do období střední křídy. V ojedinělích případech mohou organické části takto dokonale fosilizovat.
Nález byl podroben pečlivé analýze a Dr. Dal Peterson prohlásil, že není pochyb, že se jedná skutečně o lidský prst.

Obrazek

Zvon nalezený v roce 1944 v uhlí o předpokládaném stáří stovky miliónů let. Složení kovu je prakticky totožné jako u předchozího kladiva

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Obrazek

Dalej su známe kamene Ica kde je zobrazený človek a aj dinosaurus.

Obrazek

Obrazek